cfd1e4277bc5d134e0c8bfad647b217a
c101dc8a662b26d3daa5a721377a8294
fd3dec7efaa9fbe94edf99490a5bae84
Úvod / Články / Metody výroby parfému
Tisk

Metody výroby parfému

Na počátku zrodu každého originálního parfému je "velký nos". Tak se nazývají profesionální parfuméři s neobyčejnou čichovou schopností rozeznat a izolovat v parfému až kolem 400 různých vůní jen privoniavaním. Takových profesionálů je asi jen 100 na celém světě. Jejich čich je darem a jejich vonné kreace obdivují miliony z nás.

Metody výroby parfému

Od nápadu k flakónu s parfémem však vede dlouhá cesta, která často trvá i roky. Výroba kvalitního parfému se totiž nedá pobízet. Masově produkované parfémy se často časem odklánějí od jejich původní receptury. Kreace originální vůně si proto vybírá svou daň v čase.
Základní a nejdůležitější složkou parfému je vonný (esenciální) extrakt. Ten může být rostlinného nebo živočišného původu. Získává se různými způsoby, z nichž některé jsou známé již od starověku jako například louhování či lisování. Jiné dosáhly vrcholu slávy mnohem později.
Nejčistší, nejautentičtější a nejsilnější forma esenciálního oleje se nazývá "absolutní extrakt". Ten se získá enfleurage metodou nebo extrakcí pomocí těkavých rozpouštědel.
Enfleurage patří mezi jeden z původních způsobů získávání vonných extraktů. Používal se již v období starých Egypťanů. Jeho technika je původně postavena na principu absorpce vůně živočišnými tuky. Vonné části květu (většinou lupeny) se rozložily na podklad natřený směsí živočišných tuků. Během několika dní rostlina uvolnila své vonné oleje do tuku, který zabránil jejich opětovnému vypařování. Tento proces se opakoval několikrát, až dokud tuk nebyl kompletně nasáklý vůní rostliny. Takto nasycený tuk se pak mechanicky vměšovat do alkoholové substance při teplotě asi 20 stupňů Celsia. Vonné esence rostliny se pomalu, asi v průběhu týdne, rozpustily v alkoholu, zatímco tuk ne. Po odstranění nežádoucího tuku sérií filtrací se nechal alkohol odpařit a konečným produktem byl absolutní extrakt dané vůně.
Enfleurage je pro dnešní dobu velmi finančně náročná a neefektivní metoda. V současnosti se požívá zejména pro extrakci oleje květin, které by při jiných technikách využívajících vysoké teploty byl znehodnocen. Také místo živočišných tuků se používá olivový olej nebo technický petrolej.
Ve většině případů je však dnes enfleurage nahrazován složitějšími chemickými postupy, které využívají tekutý oxid uhličitý nebo vícesložkovou extrakci.

Velmi podobná enflourage technice je macerace. Ta využívá vliv vysokých teplot. Používá se při extrahování absolutního extraktu ze živočišných přísad, ale i některých dřevin jako například vanilka. Macerace některých materiálů může někdy trvat i roky. Její podstata je jednoduchá, materiál se ponoří do nádoby plné oleje a nechá se tam pokud se ten úplně nenasytí jeho vůní. Olej se často zahřívá, což tento proces urychluje. Je proto velmi důležité, aby extrahovaný materiál dobře snášel vysoké teploty.

Při práci s materiály, které by se zahříváním znehodnotily se používá jiná technika než macerace. Je to metoda nazvaná "extrakce za použití těkavých látek". Při této se používají k extrakci látky, které mají bod varu mnohem nižší než voda. Jsou to například éter nebo technický petrolej. Probíhá obvykle tak, že materiál se položí na kovové desky umístěné v nádobě zvané extraktor. Takto připravené desky se pak přelévají těkavých substancí, která následně odtéká do destilačního přístroj. Tam se těkavá substance rychlé vypaří a zanechá esenciální olej. Ten se další alkoholovou procedurou zbaví jakýchkoli jiných znečištění a takto získaný vonný olej je tím nejčistším absolutním extraktem jaký známe.

Kromě získávání absolutního extraktu macerací či extrakcí těkavými látkami, se mohou vonné oleje některých rostlin získat i jednoduššími způsoby. Například lisováním nebo parní destilací.

Lisování je velmi jednoduchá metoda, která se využívá zejména při extrahování esenciálních vůní citrusových plodů. Probíhá tak, že slupky těchto plodů se lisují a tím se z nich vytlačují vonné oleje. Při této technice se nepoužívá ani teplo ani chemikálie či alkohol, takže takto získaný esenciální olej má velmi autentickou vůni.

Asi nejpoužívanější metoda současnosti je parní destilace, která je založena na principu vypařování a opětovné kondenzace vody. Při tomto výrobním postupu se rostlinný materiál vloží do vroucí vody v destilačním přístroje. Při varu se vonné oleje začnou vypařovat spolu s vodními parami. Tyto se následně zachycují a kondenzují zpět do tekutého stavu, přičemž se olej oddělí od vody. Takto získaný olej se pak zachycuje do připravených flakonů. Pro urychlení vypouštění vonných olejů se rostliny často před vložením do vroucí vody nasekají. Na získání jednoho kilogramu esenciálního oleje pomocí parní destilace například z růží se spotřebuje přibližně 6 tun květin.

Esenciální extrakt je nejdůležitější, ne však jedinou složkou parfému. Ty často obsahují například alkohol, různé fixativ vůní ale i obyčejnou vodu. Podle obsahu esenciálního oleje v parfému, záleží jeho kvalita, tedy intenzita a délka působení. Rozeznáváme čtyři různé druhy.
Parfém - obsahuje 15-30% (typické je 20%) vonného extraktu. Je to nejsilnější forma vůně běžně dostupná na trhu a proto i nejdražší.
Eau de parfum - obsahuje 8-15% (typické je 15%) vonného extraktu. Toto je asi nejpopulárnější forma vůně. Je dostatečně intenzivní i dlouho vydrží a není finančně až tak náročná jako parfém.
Eau de toilette - obsahuje 5-15% (typické je 10%) vonného extraktu. Je to velmi lehká vůně, která netrvá dlouho. Původně byla navržena jako ranní osvěžovač, který měl umožnit lidem se ráno příjemně a svěže probrat.
Eau de cologne - také nazývaný kolínská voda. Obsahuje 2-5% vonného extraktu. Často se zaměňuje s eau de toilette. Je to nejjemnější z vůní a často se nanáší ve velkých množstvích. Kolínskou prý s velkou oblibou používal sám Napoleon.


Předtím než se parfém dostane na trh projde dlouhou cestu vývoje, výroby a testování. Přesná formule výroby originálního parfému je cenným tajemstvím, které si každý parfumér dobře hlídá. Na veřejnost se dostane jen seznam použitých složek. Dalo by se říci, že výroba parfému je uměleckou tvorbou. A tak jako každý umělec je kritický na svá díla, tak i parfumér v průběhu tvorby dolaďuje a vylepšuje svou vůni. Ta se pak během vývoje mnohokrát testuje například na její intenzitu, na to jak se bude vyvíjet během dne, nebo zda ji budou ovlivňovat změny počasí. Výsledkem tohoto všeho snažení nakonec je originální produkt vysoké kvality, který nám svou vůní zpříjemňuje všední i velmi výjimečné chvíle našeho života.

Galéria k článku

K článku nebyly přidané žádne jiné obrázky.

Komentáre k článku

Doposud nebyl přidaný žádný komentář.

Komentáře mohou přidávat jen registrovaní uživatelé.

Vybrané články

Kompozice vůně

Kompozice vůně

Všichni máme svou oblíbenou vůni. Když se nás na ni někdo zeptá, jen zřídka jsme mu schopni dát jednoslovní odpověď.…

Materiály esenciálních olejů

Materiály esenciálních olejů

Materiály použité na extrakci vonných olejů mohou být rostlinného, živočišného nebo syntetického původu. Některé…

Typ vůně

Typ vůně

V současnosti je na trhu nespočet vůní a parfémů. Kdyby se při jejich výběru máme spoléhat pouze na klasický…

Metody výroby parfému

Metody výroby parfému

Na počátku zrodu každého originálního parfému je "velký nos". Tak se nazývají profesionální parfuméři s neobyčejnou…